Na poslední zápas v sezóně jsme se sešly skoro v plné sestavě. Ale holky z Bašky byly silným soupeřem. Přehrály nás ve všech činnostech, ve všem byly lepší, na co sáhly, to jim vyšlo. V prvním a třetím setu jsem jim byly rovnocenným soupeřem. Po dlouhé době zase dobrý soupeř a pěkný volejbal. Škoda, že jsme více „nekousaly“.

Nějakým nedopatřením byl zápas domluven už na 18h, což některé z nás trochu rozhodilo a dojely tak, tak. V tělocvičně bylo nedýchatelno a slunce nám svítilo v některých místech nepříjemně do očí. Velká škoda prvního setu, který jsme trestuhodně v koncovce nezvládly a z tříbodového náskoku jsme nakonec nechaly Bašku 8 balóny v řadě otočit. Druhý set jsme chtěly začít lépe a jak to tak bývá, podařil se nám pravý opak. Hned jsme chytly manko 10 bodů. Pak jsme se snažily ještě něco udělat, ale prostě se nedařilo, a to nikomu. Třetí set byl podobný prvnímu, ale jakmile si Baška vzala vedení na svou stranu, už nás k vyrovnání nepustila.

Pro popis okolností bych odkázal na Karlův zápis březnového zápasu s Hrabůvkou. Šenov hraje ve stejné hale jako Hrabůvka. Scházel se na poslední chvíli jako Hrabůvka. Opět jsme si před zápasem udělali malou schůzi a tentokrát vtipkovali, jestli bude výhodnější vsadit na soupeře, nebo bude větší motivace Karlem slíbené pivo. Na konci porady Bob oznámil, že má seklá záda a hrát nejspíš nebude.

A tak tedy Bob do zápasu vstoupil na pozici rozhodčího, který nedorazil. My ostatní jsme se snažili vyrovnat s podivným světlem, které v hale vládlo. Marně. Od začátku zápasu jsme nebyli schopni pořádně zvednout balon a zaútočit. "Deka" na nás ležela až do konce druhého setu. Ten třetí už vypadal nadějněji, vytvořili jsme si i mírný náskok, ale nakonec jsme se vrátili k "výkonu" z prvních dvou setů a vlastními chybami nechali soupeři vítězství. Navrhuji co nejrychleji zapomenout a příště si užít poslední zápas sezóny s úsměvem.

 Jinak sázkařům jsme asi opět vytřeli zrak...

První a zároveň poslední zápas na antuce pro nás nedopadl moc valně. Našim největším nepřítelem byl zpočátku vítr a poté my samy. Když už nám to vítr neodfoukl, nedokázaly jsme pořádně zpracovat míč. Zbytečně jsme hru kazily, nakonec i nálada poklesla. Myslím si, že kdybychom si po zápase s nimi zahrály, už by to nebyla taková tragédie. Zřejmě potřebujeme lepší teambuilding a aspoň 1 trénink ročně :D. Velký díky našim malým podavačům míčů :-).

Na zápas s Horní Lhotou jsme se celkem těšily. Po dlouhé době dorazila Helča, jako čerstvá atestovaná paní doktorka :). Helenko, moc ti gratulujeme :). Děvčata z Horní Lhoty při rozcvičování trhala parkety, ale při hře jim to už tak nešlo. Udolaly jsme je dobrým servisem a útokem.

Ve třetím setu nám sice utekly, ale to se nám občas stane, že polevíme. Ve čtvrtém setu na nás tlačily, po infarktové koncovce jsme ho nakonec  vyhrály 28:26.

Čekal nás zápas proti poslednímu týmu tabulky. Tak tak jsme se poskládali v 6ti, stále nás trápí zranění (Fuča byl dnes operován tak mu držíme palce ať je brzo fit) a služebky. Vlastní zápas byl nic moc, trápili jsme se vlastní nepřesností, nedůrazností a někteří pořád koukali na mobil jak ti češi hrajou ten hokej a ke konci na nich bylo vidět zklamání z prohry. Pozitivum určitě je jednohlasná shoda ve sprše, že tu nebudem moc rozebírat detaily hry :).

Velmi pohledný a bojovný výkon z obou stran, bohužel v rozhodujícím setu měly lepší nervy soupeřky.

Po zdařeném začátku, kdy jsme lehce vyhrály první set, jsme docela usnuly na vavřínech. Začátek druhého setu se nám vůbec nevyvedl, nedaří se nám příjem a i když se následně srovnáváme, tak velký náskok Hrabůvky už nedokážeme dohnat. Jsme připravené si vzít vedení zpátky, ale čím víc chceme, tím víc to nejde...nedaří se a nedaří, naopak soupeřkám vychází úplně všechno, navíc mají bouřlivou podporu publika, kterou si vysloveně užívají. Nooo, ve zkratce, dneska nemáme den a jako spráskaní psi se vlečeme do šatny...i to se stává. Tak snad to příště bude lepší a veselejší :)

Na začátku to vypadalo, že se ani nebude hrát, protože kůl u okna ne a ne zapadnout do své díry. Nakonec se to skoro povedlo, takže jsme síť natáhly. První dva sety byly velmi vyrovnané, ale bohužel obě koncovky vyzněly ve prospěch soupeře. Třetí set rozhodlo velmi kvalitní podání soupeře, se kterým jsme se nedokázaly vypořádat. Nakonec jsme prohrály i boj s kůlem,  který se rozhodl, že pro změnu z díry už nevyleze, takže jsme ho musely nechat na místě.

Sešly jsme se jen v šesti a to si ještě během dne Maruška s Oli volaly, která je na tom lépe a přijde, nakonec to vzala na sebe Maruška. První set se nám povedl ani nevíme jak. Bohužel další 3 sety jsme do vítězného konce nedotáhly, hlavně škoda toho druhého, tam to bylo jen o 2 balóny.

První zápas jarní části a hned komplikace, jestli nás vlastně bude dost, protože se to trefilo do jarních prázdnin. Ale nejsme žádná Béčka a tak Mirka dělala, že není nemocná, Martina se bez zlomeniny vrátila z lyží a my ostatní jsme tím pádem už ani žádnou výmluvy proč nehrát neměly. I když jsme nebyly úplně v ideální sestavě, tak se nám hned od začátku docela dařilo, zbytečně jsme nekazily, pomáhaly si v poli a skládaly celkem v pohodě. S výměnou stran se nám přestalo dařit zakončovat, což vyústilo ve dlouhou šnůru bodů pro soupeřky. Hodily jsme to za hlavu a třetí set opět celkem jasně vyhrály, asi za to mohla ta vítězná strana. Tohle prokletí jsme chtěly zlomit ve čtvrtém setu a dokázat, že vyhrát umíme na obou stranách hřiště. No, nebylo to tak, naše psychika je jednoduše zmanipulovatelná a tak jsme to „úspěšně“ dotáhly až do tie-breaku. Naštěstí los nám přiřknul správnou stranu, a i když jsme musely dotahovat mírnou ztrátu ze začátku setu, nakonec Oli esem ukončila celý zápas. Dobrá hra až na pár slabších chvil - chtělo by to investici do klubového psychologa :).

Vypadá to, že jsme si chtěly před vánočním volnem pořádně zahrát. První set nám utekl, protože jako v poslední době už poněkolikáté, jsme se nestačily pořádně rozcvičit. Nemohly jsme se dostat do hry, chybovaly jsme a nikomu se moc nechtělo mluvit. Když jsme soupeře dotáhly díky dobrému podání, hned nato jsme zase udělaly pár chybiček a zápas se přeléval ze strany na stranu. Maruška se blýskla velmi razantními smečemi a i když v tibreaku už to vypadalo na prohraný zápas, zabojovaly jsme a urvaly alespoň dva body. 

Vratimov je nabitý zkušenými hráčkami, takže jsme očekávaly těžký boj. Hra byla neočekávaně dost vyrovnaná. První set jsme vyhrály, ale v dalších se ukázala zkušenost soupeře. I když jsme většinou dotahovali na vyrovnané skóre, podařilo se jim další tři sety dotáhnout k vítězství. Naše hra byla poznamenána předvánoční únavou, na hřišti jsme málo mluvily a ani Marťa nás tentokrát nedokázala vyhecovat. Čeká nás ještě poslední zápas, ve kterém budeme chtít určitě urvat body, abychom si mohly užít zasloužené volno.

Na tradičním turnaji hrálo 5 družstev ve velice variabilním složení, jelikož nám chyběli dva chlapi a jedno děvče. A tak se na základní sestavu nabalovali různí hosté. Téměř všechny zápasy odpískal nezmar Arnošt, kterému tímto děkujeme. Turnaj se nesl v přátelské, skoro sváteční atmosféře a vyvrcholil závěrečným kulturním pásmem.  Turnaj vyhrálo jediné hostující družstvo našich přátel z VŠB. Na své si přišly i naše děti, které měly k dispozici malou tělocvičnu a na závěr byly rovněž obdarovány.

Zápas jako na houpačce. První set byl poznamenán nedostatkem našeho rozcvičení a bohužel nám nevycházela nahrávka, kterou se naopak může pyšnit soupeř. Ve druhém setu jsme zkusily změnu, takže nahrávat šla Irena a povedlo se nám zvítězit. Další dva sety se rozhodovaly v koncovce a střídavě jsme se radovali my a Sokol. V pátém zkráceném setu jsme neponechaly nic náhodě, zatlačily soupeře servisem a dobře rozjetý set si již nenechaly vzít. Dlouhý, ale volejbalově velmi pohledný zápas.  

Horní Lhota měla na lavičce jako obvykle bohaté zastoupení fanoušků, ale ani to jim nepomohlo a vítězství jsme si po litých bojích odvezly do Ostravy. Danka musela zaskočit na pozici nahrávačky, této role se zhostila velmi dobře a i to přispělo k celkově velmi pohlednému volejbalovému zážitku.

Tento den nebyla pro nás příznivá konstalace hvězd. I když jsme byly v silném zastoupení, nedařílo se nám především v útoku a soupeř nás doslova převálcoval. Raději na tento zápas rychle zapomenout a jít dál.

Protože Marťa přišla nečekaně s dětmi, měli jsme fanoušky, ale taky pokyn zněl jasně, "nepárat se s nimi, tři sety a hurá domů". Co jsme si řekly, to jsme i dodržely. Soupeřky měly sice dobrý servis, ale ani my jsme se nenechaly zahanbit. V celkem pohodové hře jsme zápas zvládly a za hodinku už byly na cestě domů.

Tak už je to zase tady-nová sezóna! S některými jsme se setkaly po více než dvou měsících, s některými poprvé v životě (po mateřské pauze vítáme Verču), takže jsme tak trochu čekaly, že i naše “forma” bude zapomenutá někde na červnové antuce.

První set byl však překvapivě v naší režii. Drželo nám podání (ano, I Iren perfektně zvládla malou tělocvičnu!), což byl základ. Ve druhém setu dál soupeř nevěřícně přihlížel, jak získáváme dokonce desetibodové vedení. Ke konci setu však Univerzita ukázala svou sílu a stáhla na rozdíl pouhých 2 bodů. I druhý set jsme však nakonec získaly na svou stranu my. Ve třetím už jsem naši vítěznou vlnu neudržely. Protihráčky zpřesnily hru, začal jim vycházet útok a my jsme pokorně musely uznat, že tenhle set je jejich. Nicméně jsme si řekly, že ten čtvrtý už bude posledním, protože Marti záda, Irčin naražený loket a Kájino týden nevyspalé tělo do pátého nejdou! Připily jsme si proto na Renčiny narozky a šlo se na to. Oli smeč, Verča kraťas do námestíčka, Marušky lajna, Marťa blok a je to naše! Byl to super nervydrásající zápas, který jsme snad I zaslouženě vyhrály.